Dolní Újezd
Nachází se na pomezí Čech a Moravy 6 km jihozápadně od Litomyšle, v mírně zvlněné krajině na okraji českomoravské vrchoviny. Je malebně rozložena v členitém terénu po obou stranách údolí říčky Desné. Nejnižší nadmořská výška je 370 m, nejvyšší místo je 436 m n.m. Dnešní obec vznikla splynutím řady menších vsí a osad, po nichž zůstaly zachovány místní názvy jako Rovinka, Malvařice,Praha, Pazucha, Ždár, Přibiňoves, Kabatoves, Záves, Bořkov a Dolečka. Součástí obce jsou menší osady Jiříkov (založen r.1785 Jiřím z Valdštejna) a Václavky (založeny r. 1730 Václavem Trautmansdorfem).Spolu s nimi má Dolní Újezd v současné době 1871 obyvatel a jejich počet se každým rokem zvyšuje.
Bohatá historie sahá až do poloviny 12. století, kdy je obec zmiňována jako Újezd na Lubném v listině krále Vladislava datované k roku 1167.Počet obyvatel k 1.1.2012 - 2000. Starosta – Ing. Stanislav Hladík. Dolní Újezd sdružuje osady Jiříkov a Václavky. Vedle řady pamětihodností nabízí v současné době obec svým obyvatelům a návštěvníkům široké spektrum dalších aktivit. Je zde v provozu kino a pro pořádání společenských akcí je upravena sokolovna s divadelním pódiem. Ke kulturním účelům slouží též přírodní areál v údolí říčky Desné, mj. se zde každoročně koná začátkem července tradiční „Benátská noc“ a koncem srpna folkový festival Újezdské babí léto. V blízkosti areálu se nachází fotbalové hřiště, tenisové a volejbalové kurty a koupaliště se třemi bazény. Celá tato lokalita vytváří ideální prostředí pro kulturní i sportovní vyžití občanů i návštěvníků Dolního Újezda.
Uspokojivým způsobem je v obci vyřešena i výchova a výuka mládeže, která zahrnuje mateřskou školu, dobře vybavenou základní školu a základní uměleckou školu s obory hudebním, výtvarným a tanečním a soukromé výtvarné studio pro mládež i dospělé.
Co navštívit v okolí
Kostel sv. Markéty
Úplně první kostelík ve vsi byl postaven ze dřeva a stál o něco jižněji než dnes. Podle zmínek v písemných pramenech byl postaven někdy kolem roku 1350. Po úderu blesku však vyhořel a ještě ve 14.století byl znovu rekonstruován. Až koncem 16., nebo na počátku 17. století byl vystavěn nový chrám, tentokrát již z kamene a to na místě, kde stojí dodnes. Loď je dlouhá 26,6 ma široká 7 m. Ve farní kronice je o zvonech zaznamenáno:
Lukasova Lípa
U Poličky v Telecím mají strom lípu, hezkých pár set let pamatuje, má dvanáct metrů v objemu. Jmenují ji Lukásova lípa a říkají jí také "zpívající". To jméno dostala podle toho, co se o ní povídalo.
V době útisku církví nekatolických, jaký zavládl u nás po bitvě bělohorské a trvala až do vydání tolerančního patentu v r. 1781, zabavovány byly nekatolíkům náboženské knihy. Násilním brány byly bible i jiné knihy, které byly v rodinách chovány jako drahé dědictví po předcích. Proto je lidé schovávali do tajných úkrytů. Těžko bylo nahradit zabavené knihy jinými - nebyly na prodej. A tak si lidé často opisovali knihy, z nichž čerpali náboženskou útěchu.
Evangelický kostel
Evangelický (toleranční) kostel byl v Borové postaven v období 19.4. – 24.5.1784. Kamenná budova je obdélníkového půdorysu a jednoduchého stylu. Stavba byla provedena podle diktátu tolerančního patentu vydaného císařem Josefem II. v roce 1781 a proto kostelík nemá žádnou věž se zvonicí. Vzhled interiéru je zachován v podobě, kterou měl již v době svého vzniku. Nalezneme zde kruchty a kazatelnu, jejichž zábradlí je zdobeno jednoduchou řezbou. Dále pak „stůl Páně“, dřevěné lavice a součástí vybavení jsou také varhany z poloviny 19. století.