Skip to main content

Květná

| Správce | Města a obce

Ves se připomíná roku 1347 , kdy byla zastavena litomyšlskému biskupovi. Byla původně buď úplně nebo částečně českou. To je patrno z velmi mnohých českých příjmení z tehdejší doby. České jméno Květná ani německé Blumenau se nikde v listinách neobjevuje. Bylo původně utvořeno z latinského jména „Quiente".

Pamětihodnosti: Největší pamětihodností obce je kostel sv. Vavřince z přelomu 19. a 20. století s přilehlými objekty. Původní dřevěný filiální kostel z roku 1350 se nedochoval v původním stavu, z důvodu malé kapacity byl v roce 1902 přestavěn v pseudorománském slohu podle návrhu Antonína Béby. Kostel stojí při silnici u hřbitova na kterém se dochovala barokní márnice z 18. století. Od roku 1860 je tento kostel farní. V místě je římsko-katolická fara, která není obydlena farářem, ale farář dojíždí z blízké Poličky. Nad farskou zahradou stojí trojboký morový sloup s letopočtem 1716. Na katastru obce jsou sloupové obrazy Jana Nepomuckého a sv. Pavla z roku 1802 na paměť krupobití. Na hřbitově je pomník padlým ve světové válce. V obci je ve značné míře zachovaná charakteristická přípotoční německá zástavba – domy dvorcového typu s neomítnutými opukovými zdmi a ozdobnými špaletami kolem oken. Přírodní zajímavosti: Na jih od obce jsou krásné a hluboké lesy - „Černý les". V něm se nachází kopec (607 m n.m.), z něhož je pěkný pohled do okolí. Za příznivého počasí je vidět až na Orlické hory. V katastru Květné je chráněné území zvané „Sněženkové údolí".

Co navštívit v okolí

Světnička Bohuslava Martinů

Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce. Zde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil.

Kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina - jednolodní, původně románský tribunový kostel z 1. pol. 13. století. Z nejstarší etapy výstavby se dochovalo kvádříkové zdivo lodi a věže s románskými okénky. Gotický presbytář byl přistavěn ve druhé polovině 14. století, jak svědčí konzoly klenby se znaky litomyšlského biskupa Alberta ze Šternberka.

V 16. st. byl kostel rozšířen přístavbou sakristie a severní předsíně, z téže doby pochází renesanční jižní portál a úprava původního románského severního portálu (1553). Zařízení kostela je převážně klasicistní (po r. 1785), na hlavním oltáři je obraz sv. Martina od Jana Umlaufa.

Evangelický kostel

Evangelický (toleranční) kostel byl v Borové postaven v období 19.4. – 24.5.1784. Kamenná budova je obdélníkového půdorysu a jednoduchého stylu. Stavba byla provedena podle diktátu tolerančního patentu vydaného císařem Josefem II. v roce 1781 a proto kostelík nemá žádnou věž se zvonicí. Vzhled interiéru je zachován v podobě, kterou měl již v době svého vzniku. Nalezneme zde kruchty a kazatelnu, jejichž zábradlí je zdobeno jednoduchou řezbou. Dále pak „stůl Páně“, dřevěné lavice a součástí vybavení jsou také varhany z poloviny 19. století.