Mezi poličská nej patří mohutné kamenné hradby s 19 baštami, které v délce 1220 m obepínají celé historické jádro města a patří mezi nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Prohlídku hradeb si při návštěvě Poličky nemůžete nechat ujít.
Archeologický výzkum prováděný v roce 1991 zjistil, že prvotní opevnění Poličky bylo tvořeno nevýrazným, asi 1 metr vysokým a 4 m širokým valem, který byl poněkud za svým vrcholem směrem k městu opatřen dřevěnou kůlovou hradbou. Před tímto valem byl nepochybně příkop vzniklý vybráním zeminy k navršení valu; příkop však vzhledem k velikosti valu nemohl být příliš hluboký ani široký.
Opevnění, v podobě v jaké je známe dnes, bylo budováno polovině 14. století. Hlavní hradba má šířku 2,5 metru, její jádro je z litého opukového zdiva (kamenné rovnaniny prolité řídkou maltou), obě venkovní strany jsou vyzděny z tvrdého kamene. Původní výška hradeb byla 10 metrů, ve výšce 8 metrů zdivo na vnitřní straně ustupovalo, čímž vznikl ochoz, chráněný zdí s cimbuřím. Celý 1220 metrů dlouhý hradební okruh byl zesílen 19 půlválcovými baštami vyzděnými do výšky 14 m s celkovou výškou 22 m. Parkánová zeď - předsunutá 9, na jihu 7 m před hlavní hradbu - byla vysoká asi 4 m a plnila funkci mechanické překážky. Před parkánovou zdí byl zhruba 14 m široký vodní příkop chráněný valem s palisádou. Vstup do města umožňovaly čtyři, dávno však již zbořené, brány - Litomyšlská (název je doložen k roku 1462, zbořena v roce 1843), Limberská (název doložen k roku 1468, zbořena 1835), Kamenecká (název doložen k roku 1593, zbořena 1836) a Starohradská (název doložen k roku 1590, zbořena 1838). Ze tří forten, užších průchodů v hradbách, je původní pouze jedna, a sice v ulici Komenského, fortna v ulici Fortna je z doby pozdější a v ulici Hradební byla proražena dokonce až v roce 1890. Zhruba o sto let později, za panování krále Jiřího z Poděbrad, došlo ke stavbě čtyř barbakanů opatřených padacím mostem a předsunutých před brány; v přízemí měly střílny pro ruční zbraně, v patře pak pro lehká děla (tarasnice). Barbakany takto posilovaly obranu nejen bran, ale i celého opevňovacího systému, zesíleného navíc vyhloubením druhého 16 m širokého vodního příkopu, napojeného na jihozápadě a jihovýchodě na stávající Synský rybník chránící město od jihu.
Význam opevnění však od konce 16. století postupně klesal a definitivní zánik jeho funkčnosti přinesly změny válečné techniky ve třicetileté válce.
Dochovanost poličských hradeb je v České republice výjimečná; srovnatelné je snad pouze pozdně gotické opevnění Kouřimi. Od roku 1973 procházejí hradby postupnou obnovou.
Siluetu již nefunkčních hradeb doplnily počátkem 19. století domky městské chudiny, vestavěné do prostoru mezi hlavní hradbu a parkánovou zeď. Většina této pauperitní zástavby byla stržena při asanacích se zahájením obnovy hradeb. Několik domků - od základu rekonstruovaných - na severovýchodním úseku v ulici, příznačně zvané “Na bídě”, se pokouší dokumentovat její vzhled.