Litomyšl
(* 11. století, 1259 Přemysl Otakar II.) - dějiny města jsou staletími propojeny s původním hradem a vybudováním kláštera premonstrátů ve 12. století. Zřízení biskupství (14. století), přestavba hradu na renesanční zámek (16. století) a usídlení řádu piaristů ve městě (od roku 1641) mělo zásadní vliv na utváření dněšní podoby města. V zámeckém pivovaru se v roce 1824 narodil hudební skladatel Bedřich Smetana.
V následující době, kdy Litomyšl spravoval rod Kostků z Postupic, se město stalo útočištěm Jednoty bratrské, sídlem bratrského biskupa a bydlištěm mnoha významných vzdělanců - členů sboru. Byla zde také jedna z nejstarších tiskáren v Čechách. Už v roce 1547, po neúspěšném stavovském povstání, však páni z Postupic Litomyšl ztratili a jejich chráněnci museli postupně město opustit. Panství získal roku 1567 jeden z nejmocnějších českých šlechticů - Vratislav z Pernštejna. Ten o rok později začal na místě zchátralého hradu velkoryse stavět nový palác. Italští stavitelé (G. B. Aostalli a U. Aostalli) dokončili za 14 let renesanční zámek s arkádovým nádvořím, vyzdobený sgrafity na všech průčelích i štítech. V roce 1999 byl zámecký areál zapsán na Seznam UNESCO.
I město se proměňovalo. Původní dřevěné budovy na náměstí, postavené na úzkých gotických parcelách a od dob Kostků z Postupic opatřené podsíněmi, byly ohrožovány častými požáry. Proto byly postupně nahrazovány kamennými stavbami. Zachovaným dokladem měšťanského renesančního domu je takzvaný ”Dům U Rytířů” (čp. 110), postavený kameníkem Blažkem ve čtyřicátých letech 16. století.
Pernštejnské snahy o rekatolizaci Litomyšle, pokračující i za doby třicetileté války, vyvrcholily v činu Vratislavovy vnučky Frebonie. Ta v roce 1640 přivedla do Litomyšle školský řád piaristů, nedávno založený, a poblíž zámeckého návrší pro něj nechala postavit kolej, školu a kostel. V první čtvrtině 18. století se piaristé dočkali nového chrámu (kostel Nalezení sv. Kříže) i školní budovy (dnešní muzeum), postavených podle plánů G. B. Alliprandiho za účasti F. M. Kaňky. Historie piaristického gymnázia a filosofického ústavu, který byl přípravou na univerzitní studium, je zejména v 19. století spojena s mnoha známými jmény pedagogů i studentů (F. M. Klácel, J. E. Purkyně, J. Durdík, A. Sedláček, H. G. Schauer, A. Novák, Č. Jeřábek aj.).
Litomyšl je rodištěm skladatele Bedřicha Smetany, malíře Julia Mařáka i mnoha dalších osobností, které se proslavily především na poli umění a vědy. Smetanovo jméno je zde trvale připomínáno jednak památníkem v zámeckém pivovaru, jednak operním festivalem, pořádaném každoročně v areálu zámku.
Za vzornou péči o památky byla Litomyšl vyhlášena Historickým městem roku 2000. Litomyšl však není „pouze“ historie. Může se pochlubit řadou staveb novodobé architektury a díky jejich kvalitě je odborníky považována za příklad tzv. moderního historického města. Množstvím středních a vyšších škol a nově otevřeným Evropským školícím centrem YMCA se navíc Litomyšl zařazuje mezi Evropská města mladých.
Památky a zajímavosti ve městě
- Zámecký areál
- Rodný byt Bedřicha Smetany
- Muzeum antického sochařství a architektury
- Regionální muzeum
- Smetanovo náměstí
- Dům U Rytířů (Městská galerie)
- Portmoneum (Muzeum Josefa Váchala)
- Červená věž
- Klášterní zahrady
- Piaristický kostel a kolej
- Proboštský kostel
- Kostel Rozeslání sv. Apoštolů
- Stará radnice
- Mariánský sloup
- Pomník Bedřicha Smetany
- Pomník Aloise Jiráska
- Smetanův dům
- Památník Zdeňka Kopala
více na http://www.litomysl.cz
Co navštívit v okolí
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina - jednolodní, původně románský tribunový kostel z 1. pol. 13. století. Z nejstarší etapy výstavby se dochovalo kvádříkové zdivo lodi a věže s románskými okénky. Gotický presbytář byl přistavěn ve druhé polovině 14. století, jak svědčí konzoly klenby se znaky litomyšlského biskupa Alberta ze Šternberka.
V 16. st. byl kostel rozšířen přístavbou sakristie a severní předsíně, z téže doby pochází renesanční jižní portál a úprava původního románského severního portálu (1553). Zařízení kostela je převážně klasicistní (po r. 1785), na hlavním oltáři je obraz sv. Martina od Jana Umlaufa.
Poličské hradby
Mezi poličská nej patří mohutné kamenné hradby s 19 baštami, které v délce 1220 m obepínají celé historické jádro města a patří mezi nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Prohlídku hradeb si při návštěvě Poličky nemůžete nechat ujít.
Zámek Bystré
Zámek v Bystrém (německy Schloss Frischberg) tvoří zámecké a hospodářské budovy obklopené parkem, jsou situované 11 km jihovýchodně od města Poličky. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a není veřejnosti nepřístupný.