Lubná

25. květen 2022 | Správce | Města a obce

První zmínky o obci Lubná jsou od roku 1167, kdy kníže Vladislav II. daroval klášteru litomyšlskému mimo jiné vsi i okrsek na Lubném se všemi lukami a celý les od řeky Desná až k řece Svratce. V roce 1347 byla osada Lubná přidělena kapitule litomyšlské.

Jméno Lubná náleželo dříve potoku, který protéká středem celé obce. Slovo lub ve všech slovanských jazycích znamená stromovou kůru, jméno Lubná znamenalo název říčky, jejíž hladina byla v dřívějších dobách pokryta kousky kůry a ztrouchnivělými větévkami. Jméno Lubná označovalo ves a domy, jež byly pokryty stromovou kůrou.

Druhá pověst se vrací opět ke dřevu, ze kterého místní dřevaři štípali slabé plátky a vyráběli z nich luby k zemědělským sítům.

V první polovině 19.století proslavila naši obec Kajetánčina huť, která vznikla díky nápaditému myšlení našich obyvatel. Pod vedením najatých odborníků se výrobky zdejší sklárny vyvážely do Španělska, Holandska, i daleké Ameriky. Jako palivo posloužilo velké množství dřeva napadeného kůrovcem a z různých polomů z místních lesů. Dle pověsti byl ve zdejší huti vyroben lustr pro kapli sv.Anny. Po několika opravách osvětluje naši kapli dodnes.

Více informací o historii naší obce najdete v publikacích
"Lubná - Z lubenských kronik" a "Lubná - Z lubenských kronik II", které lze zakoupit na obecním úřadě.

Co navštívit v okolí

Kostel sv. Markéty

Borová

Úplně první kostelík ve vsi byl postaven ze dřeva a stál o něco jižněji než dnes. Podle zmínek v písemných pramenech byl postaven někdy kolem roku 1350. Po úderu blesku však vyhořel a ještě ve 14.století byl znovu rekonstruován. Až koncem 16., nebo na počátku 17. století byl vystavěn nový chrám, tentokrát již z kamene a to na místě, kde stojí dodnes. Loď je dlouhá 26,6 ma široká 7 m. Ve farní kronice je o zvonech zaznamenáno:

Lukasova Lípa

Telecí

U Poličky v Telecím mají strom lípu, hezkých pár set let pamatuje, má dvanáct metrů v objemu. Jmenují ji Lukásova lípa a říkají jí také "zpívající". To jméno dostala podle toho, co se o ní povídalo.

V době útisku církví nekatolických, jaký zavládl u nás po bitvě bělohorské a trvala až do vydání tolerančního patentu v r. 1781, zabavovány byly nekatolíkům náboženské knihy. Násilním brány byly bible i jiné knihy, které byly v rodinách chovány jako drahé dědictví po předcích. Proto je lidé schovávali do tajných úkrytů. Těžko bylo nahradit zabavené knihy jinými - nebyly na prodej. A tak si lidé často opisovali knihy, z nichž čerpali náboženskou útěchu.

Hrad Svojanov

Svojanov

Uprostřed hlubokých lesů nad romantickým údolím řeky Křetínky stojí malebný hrad Svojanov, jeden z nejstarších královských hradů u nás. Je to jediný hrad u nás, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím.

Hrad Svojanov založil kolem roku 1224 královský purkrabí Svéslav z Bořitova. Roku 1250 je uváděn jako kastelán hradu Kuna ze Zbraslavi. Svojanov tedy patří k nejstarším kamenným hradům v našich zemích.