Borová
Počátky Obce Borová sahají skutečně několik staletí zpět. První písemná zpráva o Borové pochází z r. 1349, kdy byla Borová zmíněna jako farní osada kostela sv. Markéty. Obec patřila královskému věnnému městu Polička, z části Lichumburku. Velký požár v Poličce v r. 1845 však zničil mnohé písemné doklady o tomto kraji a tudíž i záznamy o Borové a jejich obyvatelích za nejméně dvě staletí. Tím nám zůstává i zahaleno jak osudné události (např. třicetiletá válka) se dotkly Borové a jejich obyvatel. Historie je svázaná se sousední obcí Oldřiš, která je starší, a obě zastavěná území podél Černého potoka na sebe navazují.
Katolický kostel sv. Markéty založili benediktíni – Jiří z Horní Police ve 14. století. Je to kostel zachovalý a velmi cenný. Z té doby pochází i založení kostela sv. Kateřiny v horní části obce. Evangelický kostel s farou byl založen až koncem 18. století. Nachází se poblíž kostela sv. Markéty v dolní části obce. Osídlení obce se vyvinulo v údolí podél Černého potoka a to na obou jeho březích. V horní části Borové je terén údolí plošší, a proto se zde zástavba rozšířila do jednotlivých osad a samot více do šířky. V jižní části katastru se vytvořily samoty na okraji Borovského lesa. Horní část vlastní obce se nachází u státní silnice.
I. třídy, střední a dolní část obce je natažena podél potoka a silnice III. třídy. Zde se osídlení vyvinulo v souvislou a nepřetržitou zástavbu. Typická jsou samostatná nízká selská stavení tzv. „Poličského typu“ vystavěná napůl ze dřeva a napůl zděná.
Kolem roku 1700 byla zde postavena škola, přirozeně dřevěná, která v r. 1892 byla nahrazena budovou z kamene.
Ve druhé polovině 19. století se Borové dostalo dvou vysoce důležitých institucí pro styk s ostatním světem.
V roce 1874 byl v obci zřízen poštovní úřad, který měl ovšem podstatně širší působnost a obhospodařoval i tak vzdálené obce jako je Pustá Rybná a Březiny.
V letech 1896 –1897 pak bylo přikročeno ke stavbě železniční trati Svitavy-Polička-Skuteč a v Borové byla zřízena stanice pro osobní i nákladní dopravu; koleje byly v Borové položeny ve dnech 3. – 6. července 1897 a první vlak zde projel 18. srpna téhož roku
Co navštívit v okolí
Zámek Bystré
Zámek v Bystrém (německy Schloss Frischberg) tvoří zámecké a hospodářské budovy obklopené parkem, jsou situované 11 km jihovýchodně od města Poličky. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a není veřejnosti nepřístupný.
Litomyšlský zámek
Zámek v Litomyšli je zajímavou ukázkou úpravy italského renesančního paláce na českomoravském pomezí. Byl postaven v 60.–80. letech 16. století nejvyšším kancléřem Království českého Vratislavem II. z Pernštejna jako dar pro milovanou ženu Marii Manrique de Lara. Okázalou rezidenci Pernštejnů doplnily v 17. a 18. století barokní a klasicistní úpravy provedené dalšími majiteli - hraběcími rodyTrauttmansdorffů a Valdštejnů-Vartenberků za účasti předních barokních umělců.
Lukasova Lípa
U Poličky v Telecím mají strom lípu, hezkých pár set let pamatuje, má dvanáct metrů v objemu. Jmenují ji Lukásova lípa a říkají jí také "zpívající". To jméno dostala podle toho, co se o ní povídalo.
V době útisku církví nekatolických, jaký zavládl u nás po bitvě bělohorské a trvala až do vydání tolerančního patentu v r. 1781, zabavovány byly nekatolíkům náboženské knihy. Násilním brány byly bible i jiné knihy, které byly v rodinách chovány jako drahé dědictví po předcích. Proto je lidé schovávali do tajných úkrytů. Těžko bylo nahradit zabavené knihy jinými - nebyly na prodej. A tak si lidé často opisovali knihy, z nichž čerpali náboženskou útěchu.