Skip to main content

Pomezí

| Správce | Města a obce

Obec Pomezí má typickou zástavbu lánové lesní vsi.  Usedlosti jsou postaveny podél hlavní komunikace a Bílého potoka. Průměrná nadmořská výška je 560 metrů - nejvyšší bod 692 m – Findejsův vrch, nejnižší bod je na hranici obce s městem Poličkou - 556 m.

Nachází se v jihozápadním cípu svitavského okresu a východním cípem navazuje na Poličku.

Obec má na délku necelých 6 km. Z hydrologického hlediska je významný Bílý potok, který pramení ve výšce 655 m nad mořem a teče přes Poličku k jihozápadu, kde se vlévá do Svratky a patří k úmoří Černého moře

Obec Pomezí /v době vzniku Leevendorf/ dostala svůj název po svém lokátorovi . Zde obdržel rychtu se šenkem. První písemné zmínky o obci pocházejí ze 13. století. Podruhé se o obci dovídáme v souvislosti se vznikem litomyšlské diecéze, kde je jmenován kostel v Laubendorfu, to se psal rok 1349. Zřejmě také k tomuto datu patří vybudování kostela v gotickém slohu. Historie kostela sv. Jiří je dlouhá a zajímavá. Svoji současnou podobu kostel získal v roce 1727. Během svého vývoje obec náležela k svojanovskému a bysterskému panství. V roce 1578 bylo v obci vybudováno sídlo, které nechal postavit bratr Jana Bezdružického Zdislav Abdon. Tady již nalezneme nový název obce Limberk.

V roce 1712 se datují první zmínky o vzniku školy, která ještě neměla svoji budovu. Teprve v letech 1874-1875 byla vybudována budova školy. Vyučování bylo německé. První česká menšinová škola byla otevřena až v roce 1921 v provizorních prostorách. Nové budovy se česká menšinová škola dočkala v roce 1938. Po druhé světové válce byly obě budovy opraveny a poslední rekonstrukcí prošly v posledním desetiletí dvacátého století. Složitá situace se zásobováním vodou byla vyřešena v roce 1928-1929, kdy byl uveden do provozu nově vybudovaný vodovod.

Elektrifikace obce byla vyřešena v roce 1948. Důležité rozhodnutí přišlo v roce 1950, kdy byl obci přidělen současný název – Pomezí. Poválečná historie obce je již poměrně dobře zmapována a zaznamenána. Obec procházela a neustále prochází svým vývojem. Největší rozmach začala obec prožívat v 70. letech. Byly vybudovány dva pavilony mateřské školy, postaveny dvě samoobsluhy, zrekonstruován kulturní dům a provedena celková rekonstrukce budovy čp. 4, kde mají své zázemí poštovní úřad, obecní úřad, knihovna, kadeřnictví, digitální telefonní ústředna a dva byty. Celkovou opravou a modernizací prošly i obě budovy základní školy.

Autobusové zastávky se dočkaly modernizace. Nutná byla pro obec výstavba čerpací stanice, vodojemu a vodovodních řadů, oprava asfaltových komunikací, výstavba čistíren odpadních vod u budov v majetku obce, rekonstrukce kulturního domu, přístavba školní kuchyně u základní školy horní, kabelizace telefonní sítě, oprava a budování mostků, demolice a úprava plochy u budovy čp. 5, výstavba dětských hřišť v areálu obou škol a jiné. Celkovou rekonstrukcí a přístavbou prošla hasičská zbrojnice, v roce 2003 byla obec plynofikována a vybudovány dva sportovní areály u ZŠ horní a sportovní areál u ZŠ dolní, kde se nachází fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, dětské hřiště, sportovní dráha pro hasiče a budova, kde jsou šatny pro sportovce, fitcentrum a bufet. Hřbitov a budovy v areálu hřbitova postupně dostaly novou tvář.

Co navštívit v okolí

Kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina - jednolodní, původně románský tribunový kostel z 1. pol. 13. století. Z nejstarší etapy výstavby se dochovalo kvádříkové zdivo lodi a věže s románskými okénky. Gotický presbytář byl přistavěn ve druhé polovině 14. století, jak svědčí konzoly klenby se znaky litomyšlského biskupa Alberta ze Šternberka.

V 16. st. byl kostel rozšířen přístavbou sakristie a severní předsíně, z téže doby pochází renesanční jižní portál a úprava původního románského severního portálu (1553). Zařízení kostela je převážně klasicistní (po r. 1785), na hlavním oltáři je obraz sv. Martina od Jana Umlaufa.

Poličské hradby

Mezi poličská nej patří mohutné kamenné hradby s 19 baštami, které v délce 1220 m obepínají celé historické jádro města a patří mezi nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Prohlídku hradeb si při návštěvě Poličky nemůžete nechat ujít.

Litomyšlský zámek

Zámek v Litomyšli je zajímavou ukázkou úpravy italského renesančního paláce na českomoravském pomezí. Byl postaven v 60.–80. letech 16. století nejvyšším kancléřem Království českého Vratislavem II. z Pernštejna jako dar pro milovanou ženu Marii Manrique de Lara. Okázalou rezidenci Pernštejnů doplnily v 17. a 18. století barokní a klasicistní úpravy provedené dalšími majiteli - hraběcími rodyTrauttmansdorffů a Valdštejnů-Vartenberků za účasti předních barokních umělců.