Široký důl

Kostel sv. Martina - jednolodní, původně románský tribunový kostel z 1. pol. 13. století. Z nejstarší etapy výstavby se dochovalo kvádříkové zdivo lodi a věže s románskými okénky. Gotický presbytář byl přistavěn ve druhé polovině 14. století, jak svědčí konzoly klenby se znaky litomyšlského biskupa Alberta ze Šternberka.

V 16. st. byl kostel rozšířen přístavbou sakristie a severní předsíně, z téže doby pochází renesanční jižní portál a úprava původního románského severního portálu (1553). Zařízení kostela je převážně klasicistní (po r. 1785), na hlavním oltáři je obraz sv. Martina od Jana Umlaufa.

Úplně první kostelík ve vsi byl postaven ze dřeva a stál o něco jižněji než dnes. Podle zmínek v písemných pramenech byl postaven někdy kolem roku 1350. Po úderu blesku však vyhořel a ještě ve 14.století byl znovu rekonstruován. Až koncem 16., nebo na počátku 17. století byl vystavěn nový chrám, tentokrát již z kamene a to na místě, kde stojí dodnes. Loď je dlouhá 26,6 ma široká 7 m. Ve farní kronice je o zvonech zaznamenáno:

Evangelický (toleranční) kostel byl v Borové postaven v období 19.4. – 24.5.1784. Kamenná budova je obdélníkového půdorysu a jednoduchého stylu. Stavba byla provedena podle diktátu tolerančního patentu vydaného císařem Josefem II. v roce 1781 a proto kostelík nemá žádnou věž se zvonicí. Vzhled interiéru je zachován v podobě, kterou měl již v době svého vzniku. Nalezneme zde kruchty a kazatelnu, jejichž zábradlí je zdobeno jednoduchou řezbou. Dále pak „stůl Páně“, dřevěné lavice a součástí vybavení jsou také varhany z poloviny 19. století.