Svojanov
(* 13. století) - historii obce spjatou s hradem Svojanov hodně poznamenala válečné tažení: tažení J. Žižky (obléhání hradu Svojanova 1421), Švédská tažení (1642 - 1645), Selská jízda (1646) a tažení ruských vojsk proti Napoleonovi (1798).
Městys má bohatou minulost spojenou s historií hradu Svojanov, který byl vystavěn královským purkrabím Svéslavem z Bořitova kolem roku 1224, pak z rozhodnutí krále Přemysla Otakara II. sloužil jako opora královské moci k obraně a ochraně jedné z nejvýznamnějších obchodních stezek, tzv. Trstenické. Po Přemyslově smrti na Moravském poli získal Svojanov Záviš z Falkenštejna sňatkem s královnou vdovou Kunhutou. Ten proměnil hrad z pevnosti na gotické sídlo evropské úrovně. Když roku 1290 ukončil kat jeho život, to už obec Svojanov existovala, protože první písemná zmínka o ní je ve Zbraslavské kronice roku1287. Ovšem dříve než Svojanov, existoval Starý Svojanov jako samostatná ves s vlastním znakem a farním kostelem sv. Mikuláše
ze 13. stol., který má unikátní a bohatou freskovou výzdobu z doby Karla IV. Královský hrad Svojanov měl vždy základní vliv na vznik a rozvoj podhradí, proto dále postupně v rámci osídlování kraje vznikla ves Předměstí, nad kterou je poutní místo zvané Majdalenka. Nachází se zde torzo kostela se zachovalým kněžištěm, kaplí zasvěcené Marii z Magdaly. Pochází ze 13. stol. a provedený stavebně historický průzkum odkryl nejedno překvapení. Dále vznikla Dolní Lhota, Studenec a Hutě. Roku 1421 obléhal Svojanov Žižka, od roku 1538 má „městečko“ svůj znak. V letech 1642 – 1645 zde byli Švédové, roku 1646 sem vpadla Selská jízda a v prosinci 1798 tudy táhla ruská vojska proti Napoleonovi. Největší rozkvět Svojanov zaznamenal v 19. a na počátku 20. století, kdy se tu rozvinul textilní průmysl. V roce 1857 čítal Svojanov téměř dva tisíce obyvatel.
Co navštívit v okolí
Světnička Bohuslava Martinů
Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce. Zde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil.
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina - jednolodní, původně románský tribunový kostel z 1. pol. 13. století. Z nejstarší etapy výstavby se dochovalo kvádříkové zdivo lodi a věže s románskými okénky. Gotický presbytář byl přistavěn ve druhé polovině 14. století, jak svědčí konzoly klenby se znaky litomyšlského biskupa Alberta ze Šternberka.
V 16. st. byl kostel rozšířen přístavbou sakristie a severní předsíně, z téže doby pochází renesanční jižní portál a úprava původního románského severního portálu (1553). Zařízení kostela je převážně klasicistní (po r. 1785), na hlavním oltáři je obraz sv. Martina od Jana Umlaufa.
Kostel sv. Markéty
Úplně první kostelík ve vsi byl postaven ze dřeva a stál o něco jižněji než dnes. Podle zmínek v písemných pramenech byl postaven někdy kolem roku 1350. Po úderu blesku však vyhořel a ještě ve 14.století byl znovu rekonstruován. Až koncem 16., nebo na počátku 17. století byl vystavěn nový chrám, tentokrát již z kamene a to na místě, kde stojí dodnes. Loď je dlouhá 26,6 ma široká 7 m. Ve farní kronice je o zvonech zaznamenáno: